Umělá inteligence a právo

Podle českého práva je autorské dílo chápáno jako jedinečný výsledek tvůrčí duševní činnosti člověka vyjádření v objektivně vnímatelné podobě, která vykazuje znaky originality a jedinečnosti. Autorem přitom může být pouze fyzická osoba, což je také důvodem, pro který používání umělé inteligence vyvolává v autorském právu řadu otázek. Generování obsahu pomocí umělé inteligence totiž tento tradiční výklad významně zpochybňuje. Pokud jako umělec používáte např. Mid Journey nebo DALL-E (nástroje generující digitální obrázky pomocí umělé inteligence na základě textových příkazů uživatele), vzniká otázka, kdo má k výsledkům této činnosti autorská práva. Pokud uživatel AI nedokáže svůj kreativní vklad prokázat, může jeho dílo skončit mimo ochranu autorského práva.

Ač je tato oblast stále do velké míry novinkou, i v českém prostředí se již začíná postupně vyvíjet první judikatura zabývající se otázkou autorství v kontextu umělé inteligence. Na konci roku 2023 Městský soud v Praze rozhodl, že grafika vytvořená pomocí umělé inteligence nepředstavuje autorské dílo podle autorského zákona, neboť nesplňuje pojmové znaky autorského díla – nejedná se totiž o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti člověka. Současně uvedl, že samotné zadání pro umělou inteligenci, tedy prompt, je zpravidla jen námětem nebo myšlenkou, která sama o sobě autorskoprávní ochrany nepožívá.

To však neznamená, že použití umělé inteligence vylučuje autorskoprávní ochranu v každém jednotlivém případě. Rozhodující bude, zda je ve výsledku dostatečně patrný vlastní tvůrčí vklad člověka a zda jej bude možné v případě sporu prokázat. Čím více umělá inteligence slouží jen jako pomocný nástroj a čím více člověk výsledek tvůrčím způsobem formuje, upravuje a dokončuje, tím silnější může být argument pro autorskoprávní ochranu konkrétního výstupu nebo jeho části.

Zatímco soudy v Evropě a USA se k otázce autorství AI staví spíše odmítavě, v Číně byl k umělé inteligenci zaznamenán vstřícnější přístup. V případu Li vs Liu rozhodl v listopadu 2023 Pekingský internetový soud ve prospěch ochrany autorských práv k obrazu, který žalobce vytvořil pomocí generativního AI modelu Stable Diffusion. Žalobce použil přibližně 150 promptů a negativních promptů a nastavil různé parametry před vytvořením finálního obrazu. Soud dospěl k závěru, že obraz je přímým výsledkem inteligentního vstupu a individuálního vyjádření žalobce a je proto způsobilý k ochraně autorským právem.

V současnosti se v českém právním prostředí nedoporučuje spoléhat na autorskoprávní ochranu děl vytvořených AI. Pokud generujete díla pomocí umělé inteligence, snažte se ji využívat pouze jako nástroj pro přípravu dílčích kroků, uchovávejte si dokumentaci o tom, jaké příkazy jste nástroji zadali a pečlivě si prostudujte licenční podmínky platformy, kterou používáte. Tyto kroky vám pomohou lépe chránit vaše práva a bránit se v případě sporů.

V praxi není jednoduché pohlídat si všechny důležité právní povinnosti a skryté nástrahy. Pokud se chcete soustředit na uměleckou tvorbu a právní záležitosti nechat na expertech, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář PLICKA & PARTNERS, kde se otázkami práva duševního vlastnictví zabýváme již mnoho let. Rádi vám poradíme s přípravou smluvní dokumentace, registrací ochranné známky nebo Vás zastoupíme v soudním řízení.

Dále by Vás mohlo zajímat: Vytěžování databází pro účely trénování nástrojů umělé inteligence