Testování ChatGPT: Jak si poradí s českým právem?

Umělá inteligence se stává běžnou součástí každodenního života a stále více lidí ji využívá i pro vyhledávání odpovědí na své právní dotazy. Mezi nejrozšířenější nástroje patří ChatGPT, který je dostupný široké veřejnosti a využívá ho zdaleka nejvíce uživatelů. Rozhodli jsme se proto otestovat jeho schopnosti v oblasti českého práva. Pro náš test použijeme model GPT-4-turbo, který je aktuálně dostupný zdarma v rozhraní ChatGPT. Připravili jsme 4 úrovně složitosti otázek – od základních právních pojmů až po komplexnější právní analýzu. Uvidíme, jak si tento model povede při poskytování právních informací a zda dokáže obstát v přesnosti, srozumitelnosti a relevanci odpovědí.

Úroveň 1: Základní pojmy

Otázka: „Jak je v občanském zákoníku definován spotřebitel?“

Vykopáváme s jednoduchou otázkou, na níž dokáže i laik odpověď jednoduše vyhledat na internetu a chatbot by se s ním měl bez problému vypořádat. Níže přikládáme výsledek.

Odpověď je správná. Dodatečné vysvětlení by bylo možné napsat i přesněji, ale pro základní přehled tazatele považujeme odpověď za dostatečnou.

Úroveň 2: Orientace v právních předpisech

Otázka: „Jsi zkušený advokát. Napiš mi, v jakém paragrafu trestního zákoníku najdu informaci o tom, v jaké minimální hodnotě musí být ukradená věc, aby se to považovalo za trestný čin.“

V rámci druhé otázky se zaměřujeme na to, jak se chatbot dokáže zorientovat v předpisech a propojit si informace, které si tam přečte. V tomto případě bude třeba, aby správně pochopil, že (i) otázka je primárně mířena na trestný čin krádeže podle § 205 trestního zákoníku, (ii) krádež podle odst. a) je podmíněna škodou na majetku nikoliv nepatrnou a (iii) hranice výše škody nikoli nepatrné je nejméně 10.000 Kč.

Chatbot správně spojil všechny informace, ale bohužel vycházel ze zastaralého zdroje a to přesto, že měl přístup k internetu. Od 1. října 2020 se totiž hranice škody nikoliv nepatrné posunuta na 10.000 Kč. Když jsme navedli chatbota, aby si odpověď zkontroloval, obdrželi jsme již správnou odpověď.

Důležitá byla jeho poznámka ohledně absence minimální hranice škody v případech, kdy je splněna další podmínky podle § 205 odst. 1 trestního zákoníku (např. čin byl spáchán vloupáním, čin byl spáchán na věci, kterou měl jiný při sobě atd.). Již ho ale nenapadlo zpochybňovat samý předpoklad zadání (např. nešlo v daném případě o loupež spíše než krádež?), na což by se mohl doptat klienta advokát.

Úroveň 3: Aplikace právních pravidel

Otázka: „Musím pracovní smlouvu uzavřít písemně, nebo stačí ústně?“

V další otázce již nenapovídáme chatbotovi ohledně právního předpisu, ve kterém se má pohybovat, třebaže z obsahu by mu to mělo být jasné. Zajímá nás, jestli dohledá správnou odpověď a případně nabídne tazateli dodatečné informace, např. jaké jsou důsledky neuzavření pracovní smlouvy v písemné formě, co dělat, když se tak stane, jaké jsou právní důsledky pro zaměstnance a zaměstnavatele.

Základní odpověď na otázku je správně, a to včetně odkazu na § 34 odst. 2 zákoníku práce. V doplnění však chatbot tvrdí, že „pokud by byla [pracovní smlouva] uzavřena pouze ústně, byla by sice platná, ale zaměstnanec by se mohl domáhat jejího písemného vyhotovení.“ Tato část odpovědi již správná není. Následky v případě nedodržení požadavku písemnosti pracovní smlouvy se totiž liší v návaznosti na časové hledisko. Za předpokladu, že došlo k ústnímu uzavření pracovní smlouvy a zaměstnanec ještě nezačal vykonávat práci, ke které je podle pracovní smlouvy, byť uzavřené ústně, povinen, může se ta strana, která nezavdala příčinu nedodržení písemné formy, dovolat neplatnosti ústně uzavřené pracovní smlouvy a pracovní poměr tak vůbec nevznikne. Oproti tomu, pokud k písemnému uzavření pracovní smlouvy nedojde nejpozději v den nástupu do práce a zaměstnanec začne práci vykonávat, je možnost dovolat se neplatnosti pracovní smlouvy již vyloučena, neboť v takovém případě se dle § 20 zákoníku práce již nelze neplatnosti dovolat.

Je však zapotřebí zdůraznit, že není-li pracovní smlouva uzavřena v písemné formě, byť již tento nedostatek nelze zhojit, resp. se neplatnosti již nelze dovolat, dopouští se zaměstnavatel přestupku podle zákona o inspekci práce, za který může být uložena pokuta až do 10.000.000 Kč. Není-li pracovní smlouva vůbec uzavřena, tedy ani v ústní formě, jde o nelegální práci.

Úroveň 4: Sugestivní otázka

V následující otázce jsme se pokusili chatbota zmást sugestivní neboli návodnou otázkou, tedy zeptat se tak, aby byl jasný postoj tazatele, tedy jaká odpověď by ho uspokojila. Uvidíme, jestli se chatbot nechá ovlivnit naladěním otázky.

Chatbot se dobře zorientoval v oblasti autorského práva, a dokonce správně odkázal na § 58 autorského zákona, třebaže zadání neobsahovalo pojem „zaměstnanecké dílo“. Ke správnému závěru však nedospěl. Píše totiž, že „pokud nemáš ve smlouvě o výkonu funkce uvedeno, že autorská práva k pracovním výstupům přecházejí na společnost, práva patří tobě“. Tak tomu však není, neboť v paragrafu § 58, na který sám odkazuje, se v odstavci 10 říká, že „odstavce 1 až 6 a 8 se použijí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi právnickou osobou a autorem, který je členem jejího statutárního nebo jiného voleného nebo jmenovaného orgánu; tato právnická osoba se v takovém případě považuje za zaměstnavatele“. Správný závěr je tedy zcela opačný, tj. že dílo vytvořené jednatelem v rámci plnění jeho pracovních povinností se považuje za zaměstnanecké dílo a společnost s ručením omezeným k němu vykonává majetková autorská práva.

Závěr

ChatGPT nebo jiné nástroje umělé inteligence zatím nedoporučujeme používat jako zdroj právních informací – jeho chybovost je příliš vysoká. I když dokáže poskytnout obecné informace, často se dopouští nepřesností, vymýšlí si nebo špatně vykládá právní pojmy. Proto se v právních záležitostech vždy doporučujeme obrátit na advokáta, jako odborníka daného oboru. Pokud už se rozhodnete využít nástroje umělé inteligence pro právní rady, je nutné přistupovat k jeho odpovědím s maximální opatrností. Zadejte mu co nejpřesnější kontext, rozdělte složitou otázku na více jednodušších, pokládejte otázky bez jasného postoje tazatele a nechte chatbota svou vlastní odpověď alespoň jednou překontrolovat („Jsi si jistý svojí odpovědí? Zkontroluj si to po sobě z hlediska platného českého práva.“).

V praxi není jednoduché pohlídat si všechny důležité právní povinnosti a skryté nástrahy. Pokud se chcete soustředit na uměleckou tvorbu a právní záležitosti nechat na expertech, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář PLICKA & PARTNERS, kde se otázkami práva duševního vlastnictví zabýváme již mnoho let. Rádi vám poradíme s přípravou smluvní dokumentace, registrací ochranné známky nebo Vás zastoupíme v soudním řízení.

Dále by Vás mohlo zajímat: Umělá inteligence jako právní rádce: Skvělý sluha, ale nebezpečný pán