Kolektivní správa autorských práv

Úvod

Kolektivní správa práv je zákonný mechanismus, který pomáhá autorům a dalším držitelům autorských práv snadněji uplatňovat a chránit jejich práva, a umožňuje uživatelům autorských děl jednodušší přístup k legálnímu využití těchto děl. Je to systém, ve kterém držitelé autorských práv, jako jsou autoři, skladatelé, hudebníci nebo filmoví tvůrci, delegují správu svých práv na tzv. kolektivního správce – specializovanou organizaci, která pak umělce v podstatě zastupuje. Tato organizace pak jejich jménem uděluje licence, vybírá licenční poplatky a rozděluje je zpět autorům, čímž jim zajistí přiměřený příjem za využívání jejich tvorby.

Kolektivní správa autorských práv

Kolektivní správa umožňuje autorům, aby se zaměřili na svou tvorbu, zatímco organizace se postará o právní záležitosti a zastupuje autory při uplatňování jejich majetkových práv. Navíc díky sdružení práv v kolektivní správě jsou autoři lépe chráněni a mají větší vyjednávací sílu vůči uživatelům a lepší přehlednost o užívání jejich tvorby, neboť nastávají situace, kdy tvorbu využívá tisíce uživatelů, což pro autory může být obtížně kontrolovatelné. Uživatelé tak nemusí každého autora kontaktovat zvlášť, aby získali licenci na použití jeho díla. Stačí jim jedna licence od kolektivního správce, což značně zjednodušuje celý proces.

Kolektivní správa autorských práv nebo práv s autorským právem souvisejícím se týká výhradně majetkových práv autorských – kolektivní správce tak nemůže rozhodovat o zveřejnění díla, nemůže si osobovat autorství, ani nemůže udělit svolení ke změně nebo jinému zásahu do díla. Tato práva náleží jedině autorovi.

Činnost kolektivního správce tak spočívá především v:

1. zastupování autorů;
2. udílení licencí;
3. sledování, kde jsou autorská díla užívána; a
4. výběru a rozdělování poplatků.

Níže si představíme jednotlivé organizace, které v České republice vykonávají kolektivní správu. Na závěr také vysvětlíme, kdy je kolektivní správa povinná ze zákona.

Kolektivní správci

V České republice působí několik organizací zabývající se kolektivní správou autorských práv a práv s autorským právem souvisejících, přičemž tyto organizace jsou rozděleny dle své specializace a umělecké oblasti, kterou se zabývají. Každý z těchto kolektivních správců zastupuje konkrétní skupiny autorů nebo držitelů práv a zajišťuje, aby mohli dostávat spravedlivé odměny za využívání jejich děl. Jde o OSA, DILIA, INTERGRAM, OOA-S, GESTOR a OAZA. Níže si jednotlivé organizace představíme, rozepíšeme jejich plné názvy skrývaj ící se za jednotlivými zkratkami a vysvětlíme, na co přesně se jednotliví kolektivní správci zaměřují.

OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním

OSA je organizace, která má statut kolektivního správce udělený Ministerstvem kultury a zabývá se tím, že pomáhá hudebním umělcům a tvůrcům zajistit, aby byli za využívání svých děl spravedlivě odměněni, a zároveň chrání jejich majetková práva. Pokud skládáte hudbu, píšete texty, nebo máte autorská práva k hudebním dílům (např. jste dědicem autora), může se Vám členství v OSA vyplatit. OSA zastupuje umělce a držitele práv při udělování licencí pro různé formy užití jejich hudby, neboť autoři často nemají možnost sami sledovat, kde všude jejich skladby zaznívají. To znamená, že pokud někdo použije Vaši skladbu v rádiu, televizi, na koncertě nebo v jiných veřejných prostorách, OSA se postará o to, aby za toto užití byla vybírána autorská odměna podle pevně stanovených sazeb, případně vymáhá odměny a nároky za neoprávněné užívání jejich hudby. Tím Vám ušetří čas a administrativu, protože nemusíte sami sledovat, kde všude je Vaše hudba využita a vyjednávat podmínky, naopak můžete svobodně tvořit a spoléhat se, že obdržíte spravedlivou odměnu. Pro umělce je proto výhodné se k OSA připojit – nejen že získají podporu při ochraně svých práv, ale také mohou díky poplatkům za licenci získávat pravidelné příjmy z využití své hudby, a zároveň získají ucelený přehled o užívání svých děl.

DILIA – DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura

Činnost občanského sdružení DILIA se opět z pověření Ministerstva kultury zaměřuje na kolektivní správu děl literárních, dramatických, hudebně dramatických, choreografických a pantomimických a audiovizuálních. Konkrétně se zaměřuje například na individuální uzavírání smluv o zastupování autorských práv, vyjednávání a uzavírání hromadných smluv s provozovateli televizí a rozhlasových stanic a správu a rozúčtování odměn a náhrad autorů. DILIA dále zprostředkovává uzavírání licenčních smluv k užití děl, a to především v oblasti divadla, literatury, médií a podobných druhů autorských děl, a samozřejmě chrání tvorbu autorů a pomáhá jim jejich tvorbu dostat k dalšímu publiku.

INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů

INTERGRAM je kolektivním správcem práv výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů. Obdobně jako další kolektivní správci, i INTERGRAM zastupuje umělce a výrobce zvukových záznamů, vybírá pro ně odměny za veřejné užití jejich děl nebo výkonů a vyjednává smoluvy v oblasti autorských práv, a to i v mezinárodním kontextu díky spolupráci se zahraničními organizacemi. Spravuje registraci nahrávek a vydává licence pro podniky, média a jiné instituce.

OOA-S – Ochranná organizace autorská–sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl

OOA-S se zaměřuje na zastupování výtvarných umělců, jako jsou malíři, sochaři, fotografové a další tvůrci vizuálního umění. Jejím hlavním úkolem je na základě výhradního oprávnění od Ministerstva kultury ČR chránit práva těchto umělců, když jsou jejich díla veřejně vystavována nebo reprodukována, ať už v tištěných médiích, televizních vysíláních nebo na internetu. Tato organizace vybírá poplatky za užívání výtvarných děl a tyto prostředky následně rozděluje mezi autory podle rozsahu a typu využití jejich tvorby. Zastupuje autory i v zahraničí, a to na základě spolupráce s partnerskými organizacemi.

GESTOR – Ochranný svaz autorský

GESTOR se soustředí na správu práv architektů a výtvarných umělců, jejichž díla jsou součástí architektonických projektů nebo průmyslového designu, tedy vizuálního umění. Specializuje se na situace, kdy jsou autorská díla využívána ve stavebnictví, včetně práv architektů k jejich projektům a návrhům budov. Organizace také spravuje práva k dílům užitého umění, což zahrnuje průmyslové návrhy a design, které se komerčně využívají. GESTOR zajišťuje licencování a vybírá poplatky za využití těchto děl, což autorům umožňuje získat odměnu za jejich práci při komerčním využívání jejich návrhů nebo realizací.

OAZA – Ochranná asociace zvukařů – autorů

OAZA zastupuje autory hudebních děl, zejména v oblasti menšinových žánrů, jako je jazz nebo folklór. Její činnost zahrnuje správu autorských práv k zvukovým nahrávkám a k jejich přehrávání. Rozdíl oproti OSE je v tom, že OAZA chrání zvukaře, zatímco OSA chrání hudební autory.

SLPV – správce licenčních práv vydavatelů

SLPV má za úkol chránit práva vydavatelů tiskových publikací vůči uživatelům jejich obsahu. Hájí práva vydavatelů zejména vůči velkým technologickým platformám, jako jsou internetové vyhledávače a především sociální sítě.

Díky těmto kolektivním správcům jsou autorská práva v různých oblastech umění chráněna, což autorům umožňuje spravedlivě odměňovat za využívání jejich děl a uživatelům poskytuje snadný a legální přístup k licencování těchto děl.

Zákon však rozlišuje několik forem kolektivní ochrany, a to povinnu kolektivní správu, dobrovolnou kolektivní správu a rozšířenou kolektivní správu.

Povinná kolektivní správa

Určitá práva autorů musí být ze zákona spravována výhradně prostřednictvím kolektivních správců, což vyžaduje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským. To znamená, že autoři nemají možnost se těchto práv domáhat nebo spravovat je individuálně, ale musí je delegovat na autorizované organizace pro kolektivní správu práv. Tyto organizace obdržely oprávnění vykonávat kolektivní správu od Ministerstva kultury.

Povinná kolektivní správa byla zavedena, aby byl proces licencování autorských děl efektivnější a přehlednější jak pro autory, tak pro uživatele těchto děl. Jejím cílem je usnadnit užívání autorských děl v situacích, kdy by individuální vyjednávání s každým autorem bylo příliš složité nebo nepraktické. Typickým příkladem je veřejné přehrávání hudby v restauracích, rádiích nebo na veřejných akcích. Pro autory uměleckých děl by bylo navíc velice obtížné, aby sledovali, kde všude jsou jejich díla využívána, aby se mohli následně domáhat odměny.

V praxi existuje velké množství uživatelů autorských děl, například rádia, televize, kluby, kina, obchodní centra, přičemž kolektivní správce centralizuje veškerou činnost spojenou s užíváním autorských děl. Povinná kolektivní správa zajišťuje, že autoři a další nositelé práv dostanou odměnu za užití jejich tvorby, aniž by se museli dlouhodobě soudit nebo investovat čas a peníze do sledování a licencování. I pro uživatele je jednodušší uzavřít jednu licenční smlouvu s kolektivním správcem než desítky jednotlivých smluv se stovkami autorů.

V systému povinné kolektivní správy kolektivní správci automaticky získávají právo zastupovat určité skupiny autorů v určitých oblastech využití jejich děl, aniž by se s nimi museli individuálně dohodnout. Autor tak musí akceptovat, že jeho práva jsou v těchto případech spravována kolektivně a že nemůže udělit licenci na užívání svého díla sám. Místo toho je jeho dílo zahrnuto v souboru děl, která daný kolektivní správce spravuje. Správce pak jedná s uživateli děl (např. s provozovateli rádií nebo s restauracemi), uděluje jim licence na veřejné užívání děl a vybírá poplatky, které následně rozděluje mezi autory.V České republice se povinná kolektivní správa uplatňuje v několika oblastech:

1. Veřejné přehrávání hudby: Pokud například restaurace nebo obchod chce přehrávat hudbu na veřejnosti, musí získat licenci od kolektivního správce (například od OSA nebo INTERGRAM). Autoři hudebních děl nemohou tato práva spravovat individuálně, protože kolektivní správce od uživatelů vybírá poplatky za veškeré veřejné přehrávání.Veřejné přehrávání je pak takové, pokud je hudba slyšitelná zákazníkům.
2. Výpůjčky v knihovnách: U literárních děl je povinná kolektivní správa uplatňována pro veřejné výpůjčky knih v knihovnách. Každý, kdo chce své knihy v knihovnách půjčovat, je tedy zastupován kolektivním správcem, který vybírá poplatky a přerozděluje je autorům. Autoři navíc mohou sami sledovat, kolikrát bylo jejich dílo vypůjčeno.
3. Nahrávání vysílání pro osobní potřebu: Kolektivní správa je povinná také u práv na nahrávání televizního nebo rozhlasového vysílání pro osobní potřebu. Výrobci nahrávacích zařízení, jako jsou například výrobci USB disků nebo CD, odvádějí poplatky kolektivnímu správci, který je pak rozděluje autorům za možný soukromý záznam jejich díla.
4. Šíření vysílání v rámci kabelových sítí: Povinná kolektivní správa se týká i šíření televizního vysílání prostřednictvím kabelových sítí, kde kolektivní správci zajišťují práva autorů ajejich děl v kabelových sítích, půjde tedy o poskytovatele kabelové či online televize. Mezi autorská díla, která jsou takto licencována, patří i převzaté televizní a rozlhasové vysílání různými technologiemi – včetně kabelu.

Povinná kolektivní správa autorských práv představuje vyvážený přístup, který chrání zájmy autorů a zároveň usnadňuje efektivní licencování děl. Díky této správě mohou autoři získat spravedlivou odměnu za využívání svých děl, zatímco uživatelé, jako jsou podnikatelé, knihovny nebo vysílací společnosti, mají jednodušší a legální přístup k těmto dílům

Závěr

Závěrem bychom rádi uvedli, že ač se kolektivní správci snaží pomáhat autorům chránit a uplatňovat svá práva, není vždy zcela na místě spoléhat se pouze na dobrý úmysl dané organizace. Pokud se jako autor-umělec ocitnete v situaci, kdy pro vás bude nutné řešit (zejména smluvní) spolupráci s kolektivním správcem, nebo pokud si myslíte, že kolektivní správce nechrání vaše práva tak, jak by měl nebo postupuje protizákonně, neváhejte se obrátit na zkušené profesionály, kteří vám v takové situaci pomohou zajistit ochranu a uplatnění vašich práv. V naší advokátní kanceláři PLICKA & PARTNERS máme s touto oblastí mnoho zkušeností a jsme připraveni postarat se o ochranu vašich práv.