Daňová povinnost influencera

Úvod

V době dochází rozvoji fenoménu influencerů působících na internetových platformách. Tito tvůrci produkují jedinečný a tvůrčí obsah, který je výsledkem jejich osobního tvůrčího přínosu. Z tohoto důvodu jsou stále častěji považováni za autory.

Na influencera může být pohlíženo jako na umělce, pokud jeho výstup naplňuje znaky tvůrčí činnosti chráněné autorským právem. V praxi to platí zejména pro influencery, jejichž obsah má umělecký charakter (video‑tvorba, hudba, fotografie, grafika apod.). V případě čistě propagačního nebo informativního obsahu však zpravidla o uměleckou činnost nejde.

Influenceři jakožto specifická kategorie tvůrců, jejichž tvorba na sociálních sítích často dosahuje charakteru umělecké či jiné tvůrčí činnosti, a na jejímž základě mohou generovat významné příjmy, vyvolává mylný dojem, že jejich tvorba včetně spolupráce realizované prostřednictvím sociálních sítí stojí mimo standardní rámec daňových a pojistných povinností. Takový závěr je nesprávný.

Pokud influencer přijímá jakoukoli formu odměny — ať už za propagaci, tvorbu obsahu, umístění produktu, affiliate spolupráci či jiné komerční plnění — vstupuje zpravidla do režimu běžných daňových a souvisejících veřejnoprávních povinností. Tyto příjmy jsou z pohledu právních předpisů považovány za zdanitelné a podléhají rovněž povinnostem v oblasti sociálního a zdravotního pojištění, obdobně jako jiné formy samostatné výdělečné činnosti.

Z právního hlediska bývá klíčové správně určit, zda jde o soustavnou výdělečnou činnost, jaký druh příjmu vzniká, jak ocenit nepeněžní plnění a zda vznikají také povinnosti v oblasti DPH, veřejného zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení.

Je činnost influencera podnikáním?

Typická komerční činnost influencera zpravidla naplňuje znaky podnikání podle živnostenského zákona, pokud je vykonávána soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. V takovém případě bývá na místě požádat o živnostenské oprávnění, zpravidla v režimu živnosti volné.

Ne každá online aktivita ale automaticky podnikáním je. Rozhodující je skutečný obsah činnosti, její opakovanost, ekonomický účel a organizovanost. Jednorázová nebo nahodilá spolupráce může mít z pohledu daně z příjmů jiný režim než dlouhodobě provozovaná komerční tvorba.

Jak se příjmy influencera zdaňují

Příjmy ze samostatné činnosti

Pokud influencer vykonává svou činnost jako podnikatel, půjde typicky o příjmy ze samostatné činnosti zákona o daních z příjmů. Sem budou v praxi nejčastěji spadat příjmy za:

placené příspěvky a videa,
propagaci výrobků a služeb,
dlouhodobé reklamní spolupráce,
jiné marketingové a propagační služby poskytované značkám nebo agenturám.

U tohoto režimu influencer zdaňuje příjmy v rámci daňového přiznání jako OSVČ.

Ostatní příjmy

Pokud jde jen o příležitostnou činnost, která ještě nemá povahu soustavného podnikání, může jít o ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů. U těchto příjmů je třeba vždy pečlivě posoudit konkrétní skutkový stav. Samotné označení spolupráce jako „jednorázové“ ještě nemusí stačit, pokud se fakticky opakuje a má podnikatelský charakter.

Zákon současně stanoví osvobození ostatních příjmů, pokud jejich úhrn za zdaňovací období nepřesáhne 50 000 Kč. Toto osvobození se však neuplatní na činnost, která je ve skutečnosti podnikáním.

Peněžní i nepeněžní plnění: barter není „zadarmo”

Jedna z nejčastějších chyb v praxi spočívá v přesvědčení, že dani podléhají jen peníze připsané na bankovní účet. Zákon o daních z příjmů ale vychází z širokého pojetí příjmu. Předmětem daně může být nejen peněžní, ale i nepeněžní plnění, a to i plnění dosažené směnou.

To má zásadní dopad zejména na barterové spolupráce. Pokud influencer obdrží produkt, službu nebo jiné plnění výměnou za propagaci, jde zpravidla o zdanitelný nepeněžní příjem. Takový příjem se oceňuje podle předpisů o oceňování majetku, typicky obvyklou cenou.

V praxi tedy může být zdanitelným příjmem například:

kosmetika, elektronika nebo oblečení poskytnuté za recenzi,
ubytování nebo zájezd poskytnutý za mediální výstup,
bezplatná služba výměnou za propagaci,
jiné plnění, které influencer přijme jako protiplnění za reklamní aktivitu.

Produkty, dary a bezúplatná plnění

Vedle barteru je nutné odlišovat bezúplatná plnění. I ta mohou být předmětem daně, pokud na ně nedopadá zákonné osvobození. Rozhodující proto je, zda influencer dostává plnění skutečně bez protiplnění, nebo zda i neformálně existuje očekávání propagace, zveřejnění obsahu či jiné obchodní protislužby.

Jestliže je produkt poskytnut „jako dárek“, ale fakticky v souvislosti s reklamní spoluprací, bude zpravidla obtížné tvrdit, že nejde o zdanitelný příjem. Pro právní i daňové posouzení je rozhodující ekonomická realita, nikoli pouze označení použité ve smlouvě nebo e-mailové komunikaci.

Výdaje: skutečné nebo paušální

Influencer s příjmy ze samostatné činnosti si může obecně zvolit mezi dvěma režimy daňových výdajů.

Skutečné výdaje

První možností je uplatňování skutečných výdajů, tedy výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V úvahu mohou přicházet zejména náklady na techniku, software, produkci obsahu, některé marketingové náklady, náklady na služby účetních nebo právních poradců či další výdaje související s podnikáním, typicky spojené s pronájmem ateliéru nebo podobného prostoru. Vždy ale musí být prokázána souvislost s příjmy a splněny obecné zákonné podmínky.

Paušální výdaje

Druhou možností jsou výdaje procentem z příjmů. U příjmů ze živnostenského podnikání lze podle aktuální právní úpravy uplatnit výdaje ve výši 60 % z příjmů, nejvýše do zákonného limitu. Při použití paušálních výdajů se má za to, že v nich jsou zahrnuty veškeré výdaje související s dosažením příjmů.

Volba mezi skutečnými a paušálními výdaji má význam nejen pro základ daně, ale i pro navazující pojistné odvody. Vhodný režim je proto třeba posuzovat individuálně.

Daňové přiznání

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob podává ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhnou 50 000 Kč, nejde-li o příjmy osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní úpravy.

Obecná lhůta pro podání přiznání činí tři měsíce po skončení zdaňovacího období. Při elektronickém podání se prodlužuje na čtyři měsíce a při podání prostřednictvím daňového poradce na šest měsíců po skončení zdaňovacího období.

Daň je splatná v poslední den lhůty pro podání řádného daňového tvrzení.

Paušální režim

Influencer může za splnění zákonných podmínek vstoupit do paušálního režimu. Ten však není automaticky vhodný pro každého. Výhodnost závisí na výši příjmů, charakteru činnosti, uplatnitelných výdajích, případných dalších příjmech i na tom, zda osoba není plátcem DPH a splňuje další podmínky stanovené zákonem.

Paušální režim navíc neznamená, že by odpadla potřeba správně evidovat povahu příjmů nebo posoudit přeshraniční transakce z pohledu DPH.

DPH: kdy se z influencera stává plátce nebo identifikovaná osoba

DPH je u influencerů často opomíjená oblast, zejména pokud spolupracují se zahraničními platformami, agenturami nebo značkami.

Povinná registrace plátce DPH

Osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku je povinna stát se plátcem DPH, pokud její obrat v tuzemsku překročí určitou hranici. Od 1.1. 2025 se obrat počítá za kalendářní rok, tedy od ledna do prosince, a nově se sledují dvě hranice obratu 2 000 000 Kč a 2 536 500 Kč. Pokud obrat influencera v daný kalendářní rok překročí hranici 2 000 000 Kč (a zároveň nebude vyšší než 2 536 500 Kč), stanete se plátcem DPH od 1. ledna roku následujícího. Registrovat k DPH se ovšem musíte už do 10 dnů od překročení limitu. Pokud v kalendářním roce překročíte hranici obratu ve výši 2 536 500 Kč, stanete se plátcem DPH už od druhého dne po překonání této hranice. K DPH se registrujete zpětně do 10 dnů.

Obratem se rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku. Zahrnout je přitom třeba nejen peněžní, ale i nepeněžní úplaty, pokud mají povahu úplaty za zdanitelné plnění.

Přeshraniční služby

Influencer často neposkytuje službu českému zadavateli, ale zahraniční společnosti nebo platformě. U reklamních a marketingových služeb poskytovaných jiné osobě povinné k dani se místo plnění zpravidla určuje podle sídla příjemce služby. Pokud je příjemcem zahraniční podnikatel, nemusí být plnění zdaněno v tuzemsku, ale mohou vzniknout jiné registrační a oznamovací povinnosti.

Identifikovaná osoba

Pokud influencer není plátcem DPH, může se přesto stát identifikovanou osobou. To typicky nastává tehdy, když poskytne službu s místem plnění v jiném členském státě osobě povinné k dani podle základního pravidla pro B2B služby, nebo když přijme určité přeshraniční plnění od osoby neusazené v tuzemsku.

V praxi jde o velmi častou situaci například při spolupráci s platformami, reklamními agenturami nebo zahraničními obchodními partnery v rámci EU.

Veřejné zdravotní a sociální pojištění

Je-li influencer OSVČ, vznikají mu vedle daňových povinností také povinnosti ve veřejném zdravotním pojištění. Také v oblasti sociálního zabezpečení platí pro influencera jako OSVČ standardní režimu. Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné.

Nejčastější rizika v praxi

V praxi se u influencerů opakují zejména tyto chyby:

barter není evidován jako zdanitelný příjem,
činnost je vykonávána dlouhodobě bez živnostenského oprávnění,
příjmy jsou nesprávně vykazovány jako příležitostné, ačkoli mají znaky podnikání,
není řešena registrace k DPH nebo postavení identifikované osoby,
influencer nepodává přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení,
chybí evidence podkladů pro ocenění nepeněžních plnění.

Závěr

Daňová povinnost influencerů není zvláštní nebo „internetová“ kategorie stojící mimo obecná pravidla. Naopak se na ni zpravidla použijí standardní instituty daňového, živnostenského a pojistného práva. Specifická je spíše praktická stránka věci: vysoký podíl nepeněžních plnění, neformální smluvní dokumentace, časté přeshraniční vztahy a obtížnější vymezování hranice mezi soukromou aktivitou a podnikáním.

Právě proto je u influencerů důležité správně rozlišit druh příjmu, řádně ocenit barterová plnění, posoudit režim DPH a nepodcenit navazující povinnosti v oblasti zdravotního a sociálního pojištění. Z hlediska daňové správy totiž není rozhodující forma prezentace na sociálních sítích, ale skutečný ekonomický obsah činnosti.