Robert Plicka, Kateřina Plachá

4 minuty čtení /

Obrana proti nevyužití licence k mému dílu

Získali jste licenci k vašemu dílu, ale nabyvatel ji nevyužívá? Článek vysvětluje, jaká právní ochrana má autor v takovém případě, včetně možnosti odstoupit od smlouvy nebo licenci omezit.

Získali jste licenci k vašemu dílu, ale nabyvatel ji nevyužívá? Článek vysvětluje, jaká právní ochrana má autor v takovém případě, včetně možnosti odstoupit od smlouvy nebo licenci omezit.

Odměna samozřejmě není jediným důvodem, proč autor poskytuje licenci ke svému dílu. Zejména začínající umělci jsou smíření, a tedy počítají s tím, že skutečný přínos licence se projeví až časem– poté, co se jejich jméno dostane do povědomí široké veřejnosti a otevře se jim tak cesta k dalším příležitostem. O to větší problém nastává ve chvíli, kdy nabyvatel licenci získá, ale dílo autora ve skutečnosti nevyužívá. Naštěstí i v takových případech zákon poskytuje autorům právní ochranu.

U licence k autorskému dílu totiž latí, že nabyvatel je povinen licenci k využít, ledaže si strany sjednají něco jiného. Už při vyjednávání podmínek licenční smlouvy je tedy dobré dát si pozor na to, aby se nabyvatel své povinnosti licenci využívat nechtěl zprostit či ji výrazně omezit způsobem, který by negativně ovlivnil autora díla.

Jde-li o výhradní licenci a nabyvatel ji vůbec nevyužívá, může se autor proti nečinnosti nabyvatele účinně bránit. Občanský zákoník autorovi v takovém případě umožňuje od uzavřené licenční smlouvy odstoupit nebo licenci omezit co do způsobů a rozsahu užití díla. K takovému kroku však nelze přistoupit bez dalšího po zjištěné nečinnosti nabyvatele. Autor zpravidla musí nejprve nabyvatele vyzvat, aby licenci v přiměřené lhůtě od doručení výzvy skutečně využil, a zároveň jej upozornit, že po marném uplynutí této lhůty může od smlouvy odstoupit nebo licenci omezit. Výzva není nutná jen tehdy, pokud využití licence není možné nebo pokud nabyvatel výslovně prohlásí, že licenci nevyužije.

Vedle toho Občanský zákoník stanoví i časové omezení. Autor nemůže tato práva uplatnit dříve než po uplynutí dvou let od poskytnutí licence, popřípadě od odevzdání díla, bylo-li dílo odevzdáno až po poskytnutí licence. U periodického tisku jsou lhůty kratší, a sice u deníků tři měsíce a u ostatního periodického tisku jeden rok. Po marném uplynutí poskytnuté lhůty k nápravě si autor navíc může namísto odstoupení od smlouvy nebo omezení licence zvolit i mírnější řešení, a to ukončit výhradní povahu licence. Prakticky to znamená, že licence nadále trvá, ale již není výhradní, a autor tak může dílo nabídnout i dalším potenciálním nabyvatelům.

Je však třeba pamatovat i na limity této ochrany. Autor se nemůže dovolávat nevyužívání licence, pokud je nečinnost nabyvatele způsobena okolnostmi převážně na straně autora. Jinými slovy, autor nemůže vytýkat nabyvateli, že dílo nevyužívá, pokud mu v tom sám podstatně brání.

Specifická pravidla platí pro zaměstnanecká díla, tedy díla vytvořená jejím autorem v rámci pracovněprávního či služebního vztahu. Není-li sjednáno jinak, vykonává k takovému dílu majetková autorská práva svým jménem a na svůj účet zaměstnavatel autora, což znamená, že mimo jiné rozhoduje i o jeho užití. Pokud však zaměstnavatel tato práva nevykonává vůbec, nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel poskytl licenci k dílu za obvyklých podmínek, ledaže má zaměstnavatel závažný důvod k odmítnutí poskytnutí takové licence.

Je také dobré vědět, co se děje s právy k zaměstnaneckému dílu, pokud zaměstnavatel bez právního nástupce zanikne. V takovém případě oprávnění k výkonu majetkových práv k zaměstnaneckému dílu přechází zpět na autora díla. Toto pravidlo chrání autory před situací, kdy by jejich dílo zůstalo „uvězněné“ u subjektu, který již neexistuje a nemůže tak s dílem dále nakládat

Z praktického hlediska se proto vyplatí myslet na možné nevyužívání licence již při přípravě licenční smlouvy. Vhodné je co nejpřesněji stanovit, jakým způsobem a v jaké době má být dílo užito, případně sjednat konkrétní milníky nebo minimální rozsah využití díla. Čím přesněji jsou očekávání stran popsána, tím snadnější je později posoudit, zda nabyvatel své povinnosti skutečně řádně plní tak, jak má. Dobře nastavená licenční smlouva by měla autora chránit nejen před nízkou odměnou, ale i před situací, kdy jeho dílo zůstane bezdůvodně ležet „v šuplíku“. Právě v takových případech může být správně nastavená smluvní dokumentace klíčem k tomu, aby autor nad svým dílem neztratil kontrolu.

V praxi nebývá snadné uhlídat si všechny důležité právní povinnosti a skryté nástrahy. Pokud se chcete soustředit na svou uměleckou tvorbu a právní záležitosti nechat na expertech, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář PLICKA & PARTNERS, kde se otázkami práva duševního vlastnictví zabýváme již mnoho let. Rádi vám poradíme s přípravou smluvní dokumentace, registrací ochranné známky nebo Vás zastoupíme v soudním řízení.

Dále by Vás mohlo zajímat: Spravedlivá odměna a jak se o ni nenechat připravit

Potřebujete poradit?

Napište nám, pokud hledáte právní pomoc. Do dvou pracovních dní se Vám ozveme zpět a společně najdeme řešení.

Advokát Robert Plicka
Sdílet:
Zpět do kategorie

Související články

Zobrazit všechny články »
Registrace ochranné známky umělcem
/ 2 minuty čtení

Registrace ochranné známky umělcem

Ochranná známka může být pro umělce užitečným nástrojem pro ochranu jeho jména nebo loga. Článek vysvětluje podmínky registrace a rozdíly oproti autorskému právu.

Číst více »