Spravedlivá odměna a jak se o ni nenechat připravit

Odměna je jedním z nejcitlivějších bodů každé licenční smlouvy, neboť právě na ní se často ukáže, zda je smlouva nastavena spravedlivě, nebo zda autor poskytuje své dílo dalším osobám za podmínek, které mu ve výsledku přinesou méně, než by odpovídalo jeho skutečné hodnotě. V oblasti autorských licencí zákon naštěstí počítá s tím, že postavení autora a nabyvatele licence nemusí být vždy vyrovnané. Proto stanoví pravidla, která mají autora díla chránit před tím, aby se kvůli slabší vyjednávací pozici případně nepřipravil o přiměřenou odměnu. Jedním z takových pravidel je právo umělce na přiměřenou a spravedlivou dodatečnou odměnu, někdy označované jako bestsellerová klauzule.

Odměna za licenci může být stanovena pevnou částkou, podílem na výnosech díla nebo kombinací obou modelů, Občanský zákoník přitom výslovně říká, že odměna sjednaná pouze jako pevná částka má představovat spíše výjimku a přichází v úvahu jen v odůvodněných případech s ohledem na zvláštnosti konkrétního odvětví.

Mnoho umělců netuší, že pokud se sjednaná odměna ukáže jako zřejmě nepřiměřená ve vztahu k výnosům z využití licence a k významu díla pro dosažení těchto výnosů, mohou požadovat dodatečnou odměnu. Tohoto práva se autor nemůže platně vzdát, ani jej smluvně vyloučit či omezit. Pokud tedy dílo uspěje a nabyvatel na něm vydělá podstatně více, než se původně předpokládalo, nemusí autor zůstat „uvězněn“ v nevýhodné původně sjednané částce.

Neméně důležité je právo autora na informace. Nabyvatel licence (např. knižní nakladatel) má povinnost alespoň jednou ročně předložit autorovi informace o užití jeho díla (ledaže byla licence poskytnuta jako bezúplatná). Tyto informace mají autorovi poskytnout kontrolu nad tím, jak je jeho dílo skutečně využíváno a zda je sjednaná odměna přiměřená a spravedlivá. Pokud není autorův příspěvek k dílu jako celku významný, informační povinnost se neuplatní automaticky v plném rozsahu, i tehdy však může autor po nabyvateli licence informace požadovat, pokud prokáže, že je potřebuje k uplatnění práva na dodatečnou odměnu. Byla-li odměna ve smlouvě sjednána v závislosti na výnosech z využití licence, má autor též právo kontrolovat příslušné účetní záznamy, aby si ověřil správnost vypočtené odměny. Právě to bývá v praxi zásadní, protože bez přístupu k relevantním údajům by bylo velmi obtížné ověřit, zda nabyvatel vypočítává odměnu správně.

Zvláštní ochrana se uplatní i u zaměstnaneckých děl. Pokud autor vytvoří dílo v rámci pracovněprávního nebo služebního vztahu a mzda nebo jiná odměna, kterou za svou práci obdržel, se dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu tohoto díla pro dosažení takového zisku, může mít vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu. Toto pravidlo chrání autory zaměstnaneckých děl před situací, kdy jejich práce přinese zaměstnavateli nečekaně vysoké zisky, zatímco oni sami by dostali jen nepoměrně nízkou mzdu či jinou odměnu. Autorský zákon zde však připouští odchylné ujednání, takže toto právo mohou strany vyloučit (typicky přímo v pracovní smlouvě).

Konkrétní nastavení odměny v licenční smlouvě je klíčové pro ochranu práv umělců. Vyvarujte se vágním formulacím, které odkazují na budoucí dohodu, neurčitá kritéria nebo na údaje, které má plně pod kontrolou jen nabyvatel licence. Typickým příkladem je honorář odvozený z „čistého zisku po odečtení nákladů“, aniž by smlouva přesně vymezila, které náklady lze započíst. V takovém případě totiž může nabyvatel licence uměle vykazovat vysoké náklady a minimalizovat tak Vaši odměnu.

Stejně tak je důležité ohlídat si lhůty pro výplatu odměny – nejasně stanovené termíny mohou vést k průtahům nebo dokonce k tomu, že se k penězům vůbec nedostanete. Čím konkrétnější smluvní úprava bude, tím menší prostor zůstane pro spory o to, kolik má být autorovi skutečně zaplaceno a kdy. Dobře nastavená licenční smlouva proto neřeší jen samotnou výši odměny, ale i mechanismus jejího výpočtu, informační povinnosti nabyvatele a zakotvuje právo autora na kontrolu finančních výsledků nabyvatele licence. Právě tyto detaily často rozhodují o tom, zda bude odměna jen formálně sjednaná, nebo bude skutečně odpovídat zásadám spravedlnosti.

V praxi nebývá snadné pohlídat si všechny důležité právní povinnosti a skrytá rizika. Pokud se chcete soustředit na uměleckou tvorbu a právní záležitosti nechat na expertech, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář PLICKA & PARTNERS, kde se otázkami práva duševního vlastnictví zabýváme již mnoho let. Rádi vám poradíme s přípravou smluvní dokumentace, registrací ochranné známky nebo Vás zastoupíme v soudním řízení.

Dále by Vás mohlo zajímat: Na co si dát pozor při uzavírání smluv